1.02 Putting out fires

 

[Tru provádí Lindsay po márnici.]

Tru: No, Lindsay, tomuhle říkáme čekárna. A tohle je normální místnost.

Lindsay: Pěkné. Velmi milé. Tak, co tady děláte?

Tru: Tady měříme a vážíme... mrtvoly.

Lindsay: Bezva, Tru. Takže, buďme upřímní. Jsi pěkná, 22letá holka. Máš spoustu jiných možností.

Tru: Už jsme ti to říkala, pomůže mi to dostat se na medicínu.

Lindsay: Fajn, ale musíš dělat i noční? Chci říct... Všechny skvělé večírky začínají po půlnoci, s kým mám teď chodit?

Tru: Zvládneš to. Navíc... myslím, že mi tahle práce prospěje.

Lindsay: Jak? Všichni jsou tu mrtví.

[Do místnosti přijde Davis, zaregistruje jen Tru.]

Tru: Ne všichni.

Davis: Tomu nebudeš věřit. Právě jsem jednomu vytáhl tenisový míček z krku. Připomeň mi, ať zruším členství v tenisovém klubu.

 

[Tru snídá se svým bratrem.]

Harrison: Jsi v pohodě?

Tru: Jo. Proč bych nebyla?

Harrison: Podívej... Posledně jsi mi říkala, že s tebou mluví mrtví lidi... Tak jsem si říkal, že bych se měl optat.

Tru: Je mi fajn, Harrisone. Všechno je fajn.

Harrison: Víš, jsi pěkná lhářka, Tru. Chci vědět, co se děje.

Tru: Věř mi, že nechceš.

Harrison: Cože? Najednou jsem ti po tom všem cizí? Tvůj bratr?

Tru: Fakt to chceš slyšet?

Harrison: Takže, ještě jednou. Dovol, abych to shrnul. Ti mrtví lidi tě žádají v márnici o pomoc.

Tru: Jen jednou. Stalo se to jednou. Aspoň doufám, že jenom jednou.

Harrison: A pak jsi prožila den ještě jednou. Tak tomu říkáš, správně? Prožilas znova včerejšek?

Tru: Ano, znovu jsem ho prožila.

Harrison: Takže jsi mohla zachránit té ženě život, protože byla ještě naživu? Tru, co ti mám na to říct? Jsi má sestra a vždycky tě budu mít rád.

Tru: Vím, že to zní trochu šíleně...

Harrison: Skvěle, jde ti to. Trochu šíleně? Ne. Zápasy s býky je trochu šílený. Skákání z letadla s padákem. Randit s herečkami je trochu šílený. Ale tohle? Tohle je pomatený.

Tru: Harrisone, já nelžu. Ani si nemyslím, že jsem blázen.

Harrison: Opravdu jsi ten den znovu prožila? Tak pak mi řekni... jestli dneska vyhrajou Tigers?

 

[Tru požádá mrtvý muž o pomoc a ona se znovu vzbudí u sebe doma. Mark už je vzhůru a Tru si je vědoma o jeho nevěře.]

Tru: Ahoj, zlato. Kam jdeš?

Mark: Jdu na snídani s děkankou. [Tru ho chvíli nevnímá.] Tru! Tru!

Tru: Promiň, co?

Mark: Ptal jsem se, co ty na to. Jak to vypadá?

Tru: Jo, vypadá to dobře. Snídaně s děkankou? Jaký překvápko.

Mark: Jo, vypadá to, že na fakultě psychologie mají nové místo. Když to půjde dobře... budeš chodit se skutečným profesorem.

Tru: [záhadně] Je dobrá.

Mark: Co?

Tru: Příležitost. Je to dobrá příležitost.

Mark: Určitě je fajn, to sako?

Tru: Jo, velmi slušné. [Snaží se ho zatáhnout zpět do postele.] Tak slušné, že... bys tu mohl ještě chviličku zůstat.

Mark: Nemůžu. Musím za děkankou. Uvidíme se večer.

[Tru se za ním zklamaně a smutně dívá.]

 

[Tru jde za Markem do restaurace, kde ho včera nachytala, jak se líbá se svou studentkou.]

Mark: [vylekaně] Tru?

Tru: Ahoj.

Mark: Ahoj. Tohle je... Co tady děláš?

Tru: Chtěla jsem tě překvapit. Neměli jsme dost času promluvit si o mé práci a tak celkově. Copak nejsi rád, že mě vidíš?

Mark: Jistě, že ano. Jsem jen překvapený.

Tru: Kde je děkanka?

Mark: Zrušila to. Pankreatitida.

[Dívka, která je tu s Markem, přijde ze záchodů.]

dívka: Marku?

Tru: Promiň. Chtěla jsem se jen zastavit a pozdravit svého oblíbeného profesora.

Mark: Ano, tohle... tohle je Tru. Byla nejlepší z mé třídy.

Tru: [na dívku] Ty jsi teď v jeho třídě? Hodně se od něj naučíš. Věci, které bys nečekala. Věci, co se možná naučit ani nechceš... Ale on umí všechno tak skvěle vysvětlit.

dívka: Musí ti jeho hodiny skutečně chybět.

Tru: Toho jsem se bála. Ale zatím to zvládám celkem dobře. Ale už jsem profesora  ochudila o moře jeho času. [na Marka] Sbohem, Marku. [k dívce] Je celý tvůj.

Mark: [Tru odchází a Mark za ní volá.] Tru... Počkej. Tru...

 

[Tru a Nick se procházejí parkem.]

Tru: Nicku, chtěla jsem, abys zůstal u sebe doma.

Nick: Chtěl jsem od tebe vysvětlení... proč se snažíš zabránit požáru, který vůbec nevypukl. Vždyť je nádherný den, a já sedím ve svém bytě... protože mě o to požádala dívka, co pracuje v márnici.

Tru: Myslím, že je to super.

Nick: Říkal jsem ti... z předtuchy nedělej důkazy.

Tru: Měl plnou kancelář čistících prostředků.

Nick: Jo, uklízecí potřeby. Je to správce budovy.

Tru: Něco mi na něm nesedí.

Nick: I kdyby ano, stále tu není žádný požár. Nemůžeš zavřít chlapa jen proto, že máš dojem, že něco chystá. [Chytne Tru za ruce.] Naštěstí, za myšlenky se u nás nezavírá.

Tru: Myslíš, že jsem blázen, že?

Nick: Myslíš? Nezdá se mi.

Tru: Hele, možná dělám chybu, co já vím.Chci jen zabránit tomu požáru.

Nick: Ale žádný požár není.

Tru: Ale mohl by.

Nick: Jak to můžeš vědět?

Tru: Prostě to vím.

Nick: Zase intuice?

Tru: Měla jsem pravdu s tou netěsností. Podívej, musíš mi věřit.

Nick: To je právě zvláštní. Věřím ti.

Tru: [Podívá se na hodinky.] Je skoro 5:00.

Nick: Je krásná a navíc zná hodiny.

[Nick se na ni dívá, jako by ji chtěl políbit.]

Tru: [odvrátí se] Ne.

Nick: Co se děje?

Tru: Prostě teď nemůžu.

Nick: Ale jistě že můžeš.

Tru: Ne, nemůžu.

Nick: Jsme tady.

Tru: Když tě políbím, zamiluju se, a to nemůžu. Mohlo by to být zlý.

 

[Tru je v kryptě a stojí u ohořeleného těla Nicka, pláče.]

Tru: Myslela jsem, že když jsi mě žádal o pomoc, byla pro tebe. Teď vím, že to bylo pro Samanthu. Zachránil jsi ji. Všichni říkají, že jsi hrdina. Nechci být sobecká... ale chtěla jsem zachránit vás oba. Říkal jsi, že tvá práce ti dala šanci pomáhat lidem. Jediné, co museli, je poprosit. To je i moje úloha. Tak mě popros, Nicku. Prosím. Neodejdu, dokud mě nepoprosíš. Tak mě popros, prosím, Nicku. Prosím, jen popros.

 

---

"Tru Calling" a © (nebo copyright) FOX. Všechna práva vyhrazena. Reprodukce, duplikace, či distribuce v jakékoli formě je přísně zakázána. Tyto stránky ani jejich obsah nejsou autorizovány společností WB, UPN či jinými vlastníky práv k produktům na těchto stránkách se vyskytujícím. 

realizace © 2005 Lena. Všechna práva vyhrazena.

lena(zavináč)buffy-angel(tečka)org