1.08 Closure

 

[Tru a Davis si povídají v márnici.]

Davis: Jsi šťastná?

Tru: Proč bych neměla být? Mám 22 roků, jsem zdravá. Pracuji s milým chlapem.

Davis: To jako se mnou?

Tru: Ano, jako s tebou, Davisi. Mám dobré přátelé. Skvělýho kluka, kterýmu skoro říkám můj přítel. A každý týden nebo tak, ke mě promluví mrtvola...

Davis: A znovuprožiješ den.

Tru: Hodí se to, co? Špatný den. Změň ho. Špatné šaty, rychlá výměna šatníku. Předčasné úmrtí? Zabraň, aby se to stalo.

Davis: No, Wonder Woman na tebe nemá.

Tru: Kromě špičaté podprsenky a neviditelného letadla, ne.

Davis: Je milé vidět, že jsi se s tím smířila.

Tru: Buďme upřímní. Nemám zrovna na výběr. Bohužel, tihle lidé neberou ne jako odpověď.

Davis: Jen tak čistě ze zvědavosti, komu jinému jsi ještě řekla, co dokážeš?

Tru: Jen bratrovi. Ne že by mi věřil. Kromě chvil, kdy si myslí, že by na tom mohl něco vydělat.

Davis: Ještě někomu?

Tru: Ne. Ani sestře, nebo Lindsay. A už vůbec ne Lucovi. Je to dost těžký, scházet se s ním a neprozradit to.

Davis: A co tvůj otec?

Tru: Je to trochu těžký, říct to někomu, kdo s tebou nechce mluvit. Je to legrační. Umím zabránit smrti... ale nedokážu přimět otce, aby se zajímal o svou vlastní dceru.

Davis: Tru...

Tru: Já vím. Až moc informací.

Davis: Ne. Chci jen, aby sis pamatovala, že dívka jako jsi ty, to nebude mít nikdy jednoduché. Ale existují lidé... kteří ti budou vděční za to, co pro ně děláš. Možná právě dnes.

 

[Všichni tři sourozenci se sešli v bistru na snídani.]

Meredith: Taky ti volal otec?

Tru: Jo, proč? Tobě?

Meredith: Jo. A Harrisonovi taky.

Harrison: Je tak pozorný. Každých pět let, nezáleží na tom, jak je zaneprázdněný... všechno odloží stranou a zavolá.

Tru: Co říkal?

Harrison: Byla to krátká, nepříjemná konverzace. Zeptal se, jestli už mám práci.

Meredith: A já jestli už mám manžela.

Harrison: Jako za starých časů. Roztomilý jako vždy.

Meredith: Na co se ptal tebe?

Tru: Na nic.

Harrison: Na nic?

Tru: Ještě jsem mu nezavolala zpátky. Zavolám, jen o něco později, snad.

Harrison: Vy těm nářkům věříte? Neozval se nám roky. A když se ozve, jediné co umí, je kritizovat.

Tru: Je mi jasný, co by řekl mě.

Harrison: "Ty pracuješ v márnici?"

Meredith: A "Ty ještě nejsi doktorka?"

Tru: Zní to pravděpodobně.

Harrison: Dívej se na to z té světlejší stránky. Aspoň máš práci.

Meredith: Jo a kluka.

 

[Meredith navštívila Tru v márnici, kde se jí zalíbil doktor Davis.]

Meredith: Ahoj, jsem sestra Tru, Meredith.

Davis: Ahoj. Tru mi neřekla, že má mladší sestru.

Meredith: Vlastně, jsem její starší sestra.

Davis: Jsem šokovaný. Vaše epidermální vrstva je dokonalá.

Meredith: Víte, celý den jsem nejedla. Chci říct, nevadila by vám společnost?

Davis: Opravdu?

[Střih později – Davis a Meredith spolu obědvají.]

Davis: Takže jeho aorta... byla doslova omotaná kolem jeho žaludku. Nikdy jsem nic takového neviděl. A to nemluvě o jeho spodní cévní dutině... na čemž je zajímavé právě to--

Meredith: Nemohli bysme se bavit o něčem jiném kromě pitev?

Davis: Jistě.

Meredith: Skvěle.

Davis: Máte ráda Pána prstenů?

Meredith: Ne, je mi líto.

Davis: Nechcete, abych dokončil tu historku z pitevny? Protože... je velice zajímavá.

Meredith: Ne, díky. Podívejte. Není to poslíček ze Sternova soudu? Jsem tu hned.

[Utíká od stolu.]

 

[Tru se podařilo najít Jaka, který utekl z nemocnice.]

Tru: Jaku. Jsi v pohodě?

Jake: Je pryč. Odstěhovali se. Vy jste ta sestra z nemocnice.

Tru: To je v pořádku, jsem sama. Musíš se vrátit zpátky. Bez té operace zemřeš.

Jake: A s ní, slyšel jsem to, moje šance nejsou o moc lepší ani tak. Rozhodně se nevrátím, dokud ji nenajdu.

Tru: Bridget?

Jake: Bylo mi 18. Nastoupil jsem u McAllistera. Ona právě maturovala. Zamiloval jsi se do ní. Jo. Byla to šílená láska. Viděl jsem ji... a hned jsem to věděl. Naštěstí to cítila taky. Aspoň myslím.

Tru: Co se stalo?

Jake: Já nevím. To je právě to. Měl jsem 48 hodin, než jsem měl odjet. Byly to nejúžasnější dva dny mého života. Jen já a Bridget. Když jsem dorazil, přišel mi telegram. Napsala, že už mě nikdy nechce vidět… že je konec. Hotovo. Volal jsem jí, ale číslo bylo změněno. Psal jsem jí, ale dopisy se vracely zpět.

Tru: Snad ti nevadí, že se ptám, ale co tě vede k tomu, že ji teď chceš vidět?

Jake: I když bych chtěl, je spousta... věcí, na které nemůžu zapomenout. Na válku... Na nejlepší kamarády, kteří zemřeli zastřelení někde v poušti... 80 mil od domova. Ale jedinou věc si nedokážu vybavit... Jedinou věc, na kterou jsem přísahal, že nezapomenu. Její tvář. Jediné co mám, je tohle. [ukáže Tru fotku] Ať umřu... u operace nebo hned teď. A jestli...

Tru: To nemůžeš vědět.

Jake: Jestli zemřu... Nechci zavřít oči... a nemoct si vybavit její tvář. Jenže je pryč. Nemůžu jí nikde najít.

 

[Tru si na parkovišti u školy odchytne Bridget, která drží v náručí dítě.]

Tru: Je překrásný, tvůj chlapeček.

Bridgit: Děkuju.

Tru: Vypadá přesně jako jeho otec.

Bridgit: Cože?

Tru: Poslouchej mě, jsem Jakova kamarádka. Potřebuje tě vidět, vás oba.

Bridgit: Cože? Neslyšela jsem o Jakovi rok a půl—

Tru: Možná nepřežije už ani dnešek.

Bridgit: Tak tohle už je moc, ano? Neslyšela jsem o Jakovi 18 měsíců. Najednou se tu objevíš ty--

Tru: On o Phillipovi neví.

Bridgit: Proč tohle zní jako nějaké obvinění?

Tru: Tak to není.

Bridgit: Zjistila jsem, že jsem těhotná v den, když odjel. Snažila jsem se mu dát vědět, ale marně. Zřejmě neměl zájem mě už vidět.

Tru: Poslala jsi mu telegram. Řekla jsi mu, ať tě nechá na pokoji.

Bridgit: Cože? Telegram? Nevím, co ti všechno napovídal, ale... Už je to za mnou. Nevím, proč se vůbec rozčiluju.

Tru: Chce tě vidět ještě před tím než půjde na operaci. Za hodinu bysme mohly být v nemocnici. Před 10 lety jsem ztratila někoho, koho jsem milovala. A neuplyne den, abych si nepřála ho ještě jednou vidět. Ty máš pořád šanci, Bridget.

Bridgit: Je mi líto. Nemůžu.

 

[Bridgit naštěstí změnila názor a šla Jaka navštívit do nemocnice.]

Tru: Jaku, je tady někdo, koho bych ti chtěla představit.

Jake: Ty máš syna.

Bridgit: My máme syna. Phillipe, řekni ahoj tátovi.

Jake: Ahoj. Jak jsme to mohli takhle blbě pokazit?

Bridgit: Tiše.

Jake: To jsme byli tak pyšní? Tak hloupí?

[Doktor pomalu převáží Jaka i s postelí na operační sál.]

doktor: Jdeme na to, desátníku.

Bridgit: Ale teď jsem tady a to je důležité.

Jake: Ať se mi stane cokoliv, chci, abys měla hezký život. Chci aby ses vdala. Chci, aby měl Phillipe otce.

Bridgit: On má otce.

Jake: Budeš se mít skvěle, Bridge. Slib mi to.

Bridgit: Jaku, budeš v pořádku.

Jake: Slib mi to, Bridge.

 

[Tru a Davis si povídají v márnici.]

Tru: Přišla jsem o něj.

Davis: Nepřišla jsi o něj, Tru. Jeho čas prostě vypršel. Jake věděl, že by operaci nepřežil. Proto tě požádal o pomoc.

Tru: Ale to je má práce, zabránit smrti.Zachraňovat lidi. To je vše.

Davis: No, možná nebyl Jake ten, kdo potřeboval zachránit. Možná jsi zachránila toho, koho jsi měla.

Tru: Bridget.

Davis: Umožnila jsi jí říct sbohem, protože to včera nemohla.

Tru: Tahle práce je občas matoucí.

Davis: Já vím.

 

[Tru volá otci, ozve se jí záznamník.]

Tru: Ahoj tati. Tady Tru. Vím, že jsme spolu dlouho nemluvili... ale chci, abys věděl, že jsem v pořádku. Mám novou práci. Asi bys mohl říct, že zachraňuju lidi. Někdy, když mám štěstí, zachrání oni mne. Proto ti volám. Protože vím, jak moc je pro dva lidi těžké se najít. Zvlášť když jeden nechce být nalezen. Takže dobrou, tati... Doufám, že jsi šťastný  a máš se fajn, protože... já ano. A od teď, už mě nemusíš hledat... protože zčistajasna... se už necítím ztracená.

 

"Tru Calling" a © (nebo copyright) FOX. Všechna práva vyhrazena. Reprodukce, duplikace, či distribuce v jakékoli formě je přísně zakázána. Tyto stránky ani jejich obsah nejsou autorizovány společností WB, UPN či jinými vlastníky práv k produktům na těchto stránkách se vyskytujícím. 

realizace © 2005 Lena. Všechna práva vyhrazena.

lena(zavináč)buffy-angel(tečka)org